Táborsko skončilo v sezoně 2024/25 Chance Národní ligy na 4. místě těsně pod baráží. Jak velký je to úspěch?
„Umístění na 4. místě je, myslím, fantastický úspěch. Když k tomu přičtu loňské 3. místo, u kterého jsem tehdy nebyl, tak se stává FC SILON Táborsko velmi úspěšným týmem ve druhé lize. Dá se říci, že jsme do TOP20 v České republice,a na to se nesmí zapomínat. Vím, že zavládlo menší zklamání z posledního nepovedeného zápasu se Slavií Praha B, ale nakonec Vyškov stejně své utkání zvládnul, takže my jsme skončili na 4 místě. Toho si musíme vážit! Pokud jde o samotnou baráž, tak tu jsme si prohráli v jiných utkáních. Ale jinak musím mužstvo, realizační tým a vlastně všechny v klubu za odvedenou práci jen pochválit – jednak za cestu v MOL CUPu, jednak za konečné 4. místo v tabulce.“
Mužstvo si zaslouží velký obdiv, ale přesto – v sezoně působilo výkonnostně poměrně nevyrovnaně – výborné výkony střídaly herní výpadky, zejména v domácím prostředí. Čím si vysvětlujete tuto nestálost?
„Ano, působili jsme nevyrovnaně, a to nás nejvíce trápilo. Na tom musíme nejvíce zapracovat, i když jsem přesvědčen, že jsme vždy pro úspěch udělali maximum, ale ne vždy nám výsledky vycházely. Hlavně v domácím prostředí, kde to přičítám prostě tomu, že hráči více chtěli, než nakonec předvedli. Čím zápasy přibývaly, tak ten tlak byl ještě větší a nezvládali jsme to. Bohužel jsme nepředvedli doma to sebevědomí, co jsme předváděli na soupeřových hřištích. Zápasy ve Vlašimi, na Zbrojovce, ve Varnsdorfu, v Líšni ale ukázaly, jak dovedeme hrát. Určitě nikdo z nás neřekl hráčům, hrajte doma jinak, ale hlava dělá strašně moc. Pak bohužel ty výsledky nedopadly, a to nás mrzí.“
Když se ohlédnete za celým úspěšným ročníkem, které herní prvky vaší fotbalové filozofie podle vás v mužstvu dobře fungovaly a naopak – kde tým tlačila bota?
„Nejvíce nás tlačila bota v proměňování našich šancí. Každý trenér, každé mužstvo by chtělo hrát krásně a ofenzivně za každou cenu, ale profesionální fotbal je prostě o výsledcích. Někdy musíte volit takovou taktiku, o které jste přesvědčen, že vás dovede k bodům, o které hlavně jde! V několika utkáních jsme měli mnoho střeleckých pokusů, hodně standardních situací a gól prostě nedali. Rozhodují góly, dobré výsledky přijdou pouze s nimi.“
Někdy jste podle soupeře použil tříobráncový systém, jindy obrannou čtyřku. Co vám tyto zásahy do rozestavení ukázaly o možnostech kádru a o jeho flexibilitě?
„Vždy proti vám stojí soupeř a vy musíte vymyslet taktiku, která bude platit a bude účinná. Proto někdy zvolíte systém se třemi, někdy se čtyřmi obránci. Jelikož byl kádr dostatečně široký, tak nám to situace umožnila. Například na Zbrojovce Brno byl náš výkon výborný, úspěšný a byl tříobrancový, vzhledem k tomu jak se prezentovala Zbrojovka.
Chcete pozitivně zhodnotit alespoň některé individuální výkony – byli v týmu hráči, kteří překročili vaše očekávání?
„Individuální výkony rád řeším s hráči osobně nebo týmově, takže to moc rozebírat nechci, ale není tajemstvím, že máme dva kvalitní gólmany Pastornického a Kerla. K tomu přičtu zkušeného stopera Nováka, záložníkyKateřiňáka, Bláhu a útočníka Dordiće. O ty jsme se samozřejmě opírali nejvíce. Zapomenout ovšem nemohu na zimní posilu Voleského, který přišel a dá se říci, že rozhodl čtyři utkání svými góly, a to nám strašně pomohlo. Ještě bych zmínil jedno jméno, a to je mladý Soliu Afolabi, kde bych řekl, že je nejvíce vidět progres hráče a jeho zlepšení.“
Letos bylo opět znát, že druhá nejvyšší fotbalová soutěž je nesmírně vyrovnaná. V čem se podle vás mění nároky na trenéry a hráče v takto kompaktní, hodně soubojové lize?
„Ano, letošní Chance Národní Liga byla vážně extrémně vyrovnaná, přičítám to bohužel nevyrovnanosti hráčských výkonů. Je to tak, že jdete do utkání a sám čekáte, jak vlastně vaše mužstvo dnes zahraje (viz příklad našich domácích a venkovních utkání). Třeba to, jak si lámeme hlavu, proč to doma nejde, ale pak vezmete statistiky a zjistíte, že Zbrojovka, Ostrava, Olomouc, když jsme tam jeli hrát, tak měly sérii, že půl roku doma nevyhrály, takže se to netýkalo jen našeho mužstva. Nároky se mění s tím, jak se posouvá fotbal samotný. Vše jde do maximální rychlosti, ale ve druhé lize také do velké soubojovosti. Proto jsou i důležité určité změny v tréninkovém procesu, regeneraci a všech věcí kolem profesionálního sportovce.“
Nesmíme zapomenout na pěknou jízdu pohárem, na výhru nad Dynamem ČB, na důstojnou partii se Slavií v Edenu. Jak s odstupem času vnímáte pohárové okamžiky?
„Letošní MOL Cup byl pro nás fantastický. Vyřazení jihočeského rivala z Budějovic a následný zápas na pražské Slavii, kde jsme padli až ve 116.minutě prodloužení po heroickém výkonu, byla výborná reklama na táborský fotbal. Myslím, že se v Táboře o ničem jiném minimálně týden nemluvilo….
Máte už rámcově jasno v tom, kde, na jakých postech bude nutné nejvíce posílit, pokud má Táborsko příští rok znovu bojovat o postavení v TOP5?
„Posílení mužstva očekáváme samozřejmě nejvíce v ofenzivní části, která nás nejvíce trápila. Pokud chceme držet krok se zmiňovanými umístěními za poslední dva roky, tak nám nic jiného nezbývá. Soutěž bude zase těžší i s tím, jaké jsou například zprávy z obou brněnských mužstev o jejich posilování a investování do posil. Věřím, že to s vedením našeho klubu dokážeme a kvalitně se posílíme i my.“
Co byste vzkázal fanouškům po skončeném ročníku?
„Předně bych chtěl poděkovat za jejich podporu, víme, že jsme jim v domácích utkáních moc radosti nepřinesli, ale celkové umístění je opravdu vynikající,krásné a hlavně zavazující do další sezony. Chtěl bych také poděkovat za sezónu celému klubu, realizačnímu týmu a hlavně všem hráčům za odvedené výkony a prezentaci klubu do celé republiky.“