Lukáši, ještě v 87. minutě jste prohrávali 0:2. Většina diváků už asi moc nevěřila. Kde se vzala síla na takový závěr?
Jsem strašně rád, že jsme ji v sobě našli. Myslím si, že hlavně ve druhém poločase jsme byli lepším týmem. I když jsme dostali gól na 0:2, pořád jsme cítili, že zápas není ztracený. Dukla měla ještě jednu velkou šanci, tam nás podržel gólman. My jsme pak udrželi tlak, posílali jsme hodně míčů do vápna, vznikalo tam spoustu závarů a nakonec se nám to povedlo dotáhnout.
Měl jste i jednu velkou hlavičkovou šanci…
Ano, ta mě trochu mrzí. Ale důležité je, že jsme se nevzdali. Pořád jsme věřili, že když budeme soupeře tlačit, může se to zlomit. A přesně to se stalo.
Popište svůj gól na 2:1.
Bylo to po standardní situaci. Lukáš Havel hlavičkoval zhruba z prostoru penalty do tyče a já jsem si sbíhal za míčem. Od tyče se odrazil přímo ke mně a podařilo se mi ho zblízka dorazit do sítě.
Ten gól tým evidentně nastartoval.
Určitě. Najednou bylo cítit, že jsme zpátky ve hře. Fanoušci nás hnali dopředu, tlak sílil a nakonec jsme z další situace dokázali vyrovnat. Atmosféra byla skvělá.
V nastavení mohl rozhodnout Plachý. Co jste si v tu chvíli říkal?
Věřil jsem, že to uklidí na zadní tyč. Nakonec to přestřelil, ale to se ve fotbale stává. I tak jsme ukázali, že jsme byli až do posledních sekund nebezpeční.
Vy osobně jste se střelecky prosadil. Jak moc vám ten gól pomohl?
Moc. Každému útočníkovi pomůže, když dá na začátku sezony první gól. Člověk se uklidní. Kdybych pět zápasů neskóroval, určitě by to v hlavě začalo pracovat. Takže z toho mám opravdu radost.
Táborsko po dvou kolech konečně otevřelo střelecký účet. To je také důležité, že?
Určitě. Myslím si, že už ve druhém poločase jsme měli dost zakončení i nebezpečných situací. Lítalo tam hodně míčů do vápna a cítil jsem, že ten gól visí ve vzduchu. Nakonec jsme dali dva, takže i po psychické stránce nám to určitě pomůže.
Berete po takovém průběhu remízu?
Vzhledem k tomu, jak se zápas vyvíjel, určitě ano. Dukla je velmi silný soupeř a otočit z 0:2 na 2:2 není jednoduché. Ten bod má svoji cenu.
Pro vás to byl navíc speciální zápas. Na druhé straně jste měl řadu bývalých spoluhráčů.
To ano. Znám tam spoustu kluků, ať už hráče nebo lidi z realizačního týmu. Před zápasem jsme se pozdravili a rád jsem je zase viděl. Ale jakmile začne zápas, jde přátelství stranou.
Motivovalo vás to o něco víc?
Určitě. Když proti někomu, koho dobře znám, nastoupím, mám vždycky o trochu větší motivaci. Na ten zápas jsem se opravdu těšil.
Teď vás čeká venkovní utkání s rezervou Baníku Ostrava. S čím tam pojedete?
Jedeme bojovat o body. Venku je každý bod cenný, ale určitě tam nejedeme jen bránit remízu. Budeme chtít předvést dobrý výkon a udělat maximum pro vítězství.
